Podlahová plocha bytu je půdorysná plocha všech místností bytu včetně plochy svislých konstrukcí uvnitř bytu (příček, sloupů, komínů), vymezená vnitřním lícem stěn ohraničujících byt (§ 3 nařízení vlády č. 366/2013 Sb.). Slouží jako výchozí veličina pro určení spoluvlastnického podílu, a tím i síly hlasu a výše příspěvků.
Klíčová fakta
- Započítává se i plocha pod zabudovanými předměty: vestavěné skříně ve zdech, vany a jiné zařizovací předměty (§ 3 odst. 1 NV).
- Příčky uvnitř bytu se počítají do podlahové plochy; hranici tvoří vnitřní líc obvodových stěn bytu.
- Z podlahové plochy se standardně odvozuje spoluvlastnický podíl: poměr plochy bytu k celkové ploše všech bytů (§ 1161 občanského zákoníku).
- Pro rozúčtování tepla se používá jiná veličina, tzv. započitatelná podlahová plocha podle vyhlášky č. 269/2015 Sb.
- Údaj o podlahových plochách je povinnou součástí prohlášení vlastníka (§ 1166).
Jak se podlahová plocha počítá?
Půdorysně: vezme se plocha všech místností bytu (včetně komor patřících k bytu i mimo jeho hlavní prostor) a přičte se plocha svislých konstrukcí uvnitř bytu. Nezáleží na tom, co na podlaze stojí; vestavěná skříň ani vana plochu nesnižují. Výsledek je „právní“ plocha bytu pro účely bytového spoluvlastnictví.
Počítají se příčky a vestavěné skříně?
Ano, obojí (§ 3 NV č. 366/2013 Sb.). Právě proto bývá podlahová plocha v prohlášení vlastníka větší než plocha, kterou naměříte metrem po místnostech. Není to chyba prohlášení, jen jiná metodika.
Proč se liší od užitné plochy v inzerátu?
Realitní inzerce pracuje s užitnou či obytnou plochou (bez příček, někdy s balkonem či sklepem „navíc“), zatímco prohlášení vlastníka s podlahovou plochou podle nařízení vlády. Stejný byt tak má legitimně několik různých „metráží“. Pro práva a povinnosti v SVJ je rozhodující plocha uvedená v prohlášení a z ní odvozený podíl zapsaný v katastru.
Související pojmy: spoluvlastnický podíl · jednotka · prohlášení vlastníka · rozúčtování tepla